Pravidla malé kopané platná pro 1., 2. a 3. ligu okresu Zlín
(aktualizované znění od sezóny 2013-2014)
ÚVOD:
Pravidla Malé kopané okresu Zlín (dále jen MAKO) byla zpracována z „Pravidel malého fotbalu“ schválených Komisí malého fotbalu Českomoravského fotbalového svazu. Jsou doplněna o „Dodatky k soutěžním dokumentům futsalu“, schválené stejným orgánem a o další dodatky, které byly schváleny stejnou komisí a přijaty v případě vhodnosti pro místní podmínky. Ustanovení a zásady, které jsou zde uvedeny a nejsou součástí pravidel KF ČMFS, byly schváleny na schůzkách vedoucích jednotlivých mužstev 1. a 2. ligy v předchozích ročnících. Pravidla jsou platná počínaje ročníkem 2001-2002.
Pro sezónu 2013-2014 byla v pravidlech provedena drobná úprava některých částí výkladu pravidel podle požadavků schválených Disciplinární komisí (dále jen DK) jednotlivých ligových soutěží MAKO v uplynulém soutěžním ročníku 2012-2013 a na základě objasnění některých nejasností ve výkladu některých částí. Změny provedené v pravidlech byly přijaty na zahajovací schůzi soutěže MAKO Zlín před sezónou 2013-2014 a jsou platná počínaje ročníkem 2013-2014.
Článek 1: Hrací plocha
1. ROZMĚRY HŘIŠTĚ
Rozměry hřiště pro soutěže Malé kopané ve Zlíně vycházejí z Pravidel Futsalu (ne Malé kopané) a proto se hrají na hřištích určených pro házenou a využívají jejich čar, především hranici šestky. Rozměry házenkářských hřišť jsou 40 x 20 metrů.
2. BRANKOVÉ ÚZEMÍ
Na každém konci hracího pole je 6 m od každé brankové tyče směrem do hřiště vepsán oblouk o poloměru 6 m, který je pravoúhlý na brankovou čáru. Horní částí tohoto oblouku je čára dlouhá 3 m přesně rovnoběžná s brankovou čárou mezi brankovými tyčemi. Prostor v tomto oblouku je nazýván brankovým územím.
3. ZNAČKA POKUTOVÉHO KOPU
6 m od středu každé brankové čáry, měřeno na pomyslné čáře, která je kolmá na brankovou čáru, je značka pokutového kopu.
4. ZÓNA PRO STŘÍDÁNÍ HRÁČŮ
Je na pomezní čáře té strany hřiště, kde jsou umístěny lavičky náhradníků a to ve vzdálenosti 3 m od středové čáry na každé straně. Tato vyznačená zóna se nazývá „zónou pro střídání“. Když hráči v průběhu utkání vstupují na hřiště nebo jej opouštějí, činí tak v „zóně pro střídání“.
Článek 2: Míč
1. TVAR A MATERIÁL
Míč musí být kulatý a jeho vnější obal musí být z kůže. Používání plstěných (plyšových) míčů je zakázáno.
2. OBVOD A HMOTNOST
Obvod míče nesmí být menší než 62 cm a větší než 64 cm. Hmotnost míče na začátku hry nesmí být větší než 440 g, ale nesmí být menší než 400 g. Jedná se o míč č. 4.
3. VÝMĚNA MÍČE V PRŮBĚHU HRY
Míč nemůže být bez povolení rozhodčího měněn v průběhu hry. O způsobilosti míče a o jeho výměně rozhoduje vždy rozhodčí.
4. VÝSKYT CIZÍHO MÍČE V PRŮBĚHU HRY NA HRACÍ PLOŠE
Pokud se v průběhu hry ocitne míč z vedlejšího hřiště na hrací ploše, pak pokud rozhodčí hru nepřeruší, hra pokračuje dál bez ohledu na to, zda některý z hráčů se pokusí cizí míč odstranit či nikoliv.
Článek 3: Počet hráčů
1. Hry se zúčastňují dvě mužstva. Každé mužstvo má na hrací ploše nejvíce pět hráčů, z nichž jeden musí být brankář.
2. Při zahájení zápasu musí být minimální počet hráčů pět. To se týká také zahájení druhého poločasu (neplatí to pouze v případě, že došlo k přenesení trestu za červenou kartu z prvního poločasu do druhého), jinak bude utkání předčasně ukončeno kontumací v neprospěch mužstva, které se provinilo proti tomuto odstavci.
3. Čekací doba po stanovené hodině začátku utkání je max. 10 minut. Do zápisu rozhodčí uvede kontumační výsledek 5:0 s uvedením mužstva, které do utkání včas nenastoupilo.
4. Maximální počet povolených náhradníků je sedm.
5. Počet střídání během hry není omezen, kromě výměny brankáře, který může být vystřídán pouze při přerušení hry. Hráč, který byl vystřídán, se může vrátit na hřiště jako náhradník za jiného hráče. Střídá se též tzv. letmým způsobem, tj. i když je míč ve hře a to za podmínek:
a) hráč opouštějící hřiště tak učiní u postranní čáry přechodem přes úsek nazvaný „zóna pro střídání“,
b) hráč vstupující na hřiště tak také učiní z tzv. „zóny střídání“, ale ne dříve, dokud hráč opouštějící hřiště úplně nepřejde pomezní čáru,
c) náhradník podléhá schválení a řízení rozhodčího, ať již bude připuštěn ke hře nebo ne,
d) střídání je dokončeno, když náhradník vstoupí na hřiště. Od této chvíle se stává hráčem a hráč, kterého nahrazuje, přestává být hráčem a stává se náhradníkem.
6. Brankář si může vyměnit své místo s kterýmkoliv jiným hráčem za předpokladu, že v každém takovém případě je nejdříve požádáno o schválení u rozhodčího a také za předpokladu, že změna bude provedena při přerušení hry. Hráč, který před tím byl brankářem, se může v dalším průběhu utkání zapojit do hry jako běžný hráč.
7. Minimální počet hráčů jednoho týmu na hřišti je tři (2 plus 1), kromě úvodu utkání a zahájení druhého poločasu, kdy platí plný počet, tedy 5 (4 plus 1 – kromě případu uvedeném ve 2 odstavci). Klesne-li počet hráčů na 2, tj. mužstvo nemůže doplnit hráče ze střídačky, musí být zápas předčasně ukončen kontumací v neprospěch mužstva, které se provinino proti tomuto odstavci.
TRESTNÍ USTANOVENÍ:
a) Při porušení odst. 6 hra nebude přerušena. Dotyční hráči (oba) budou napomenuti žlutou kartou ihned poté, co míč bude mimo hru.
b) Jestliže v průběhu „letmého střídání“ opustí střídající hráč hřiště mimo vymezený prostor pro střídání, hra nebude přerušena. Pokud je tak učiněno poprvé, měl by být hráč a s ním i celá lavička ústně napomenuta, že se střídá ve vymezeném prostoru pro střídání, a jakékoliv další provinění se hráčů tohoto mužstva proti uvedenému pravidlu bude již trestáno bez výjimky žlutou kartou.
c) Jestliže v průběhu „letmého střídání“ vstoupí náhradník na hřiště dříve než-li jej střídaný hráč úplně opustí, rozhodčí hru přeruší. Provinivšího se hráče napomene žlutou kartou a znovu zahájí hru nepřímým volným kopem, prováděným mužstvem, které se neprovinilo, z místa, kde se nacházel míč v okamžiku přerušení hry. Ovšem, jestliže byl míč v pokutovém území provinivšího se mužstva, nepřímý volný kop se bude zahrávat ze 6 m čáry pokutového území, nejbližšímu postavení míče při přerušení hry.
VÝKLAD:
Trestní ustanovení písmena b) se netýká případů, kdy se hráč evidentně zraní a opouští hřiště mimo střídající zónu. Simulaci s úmyslem rychle vystřídat rozhodčí posoudí jako nesportovní chování a v přerušené hře hráče napomene.
Článek 4: Výstroj hráčů
1. Hráč nesmí mít na sobě nic, co by mohlo ohrozit bezpečnost jiného hráče i jeho samotného (přívěsky, náušnice, tvrdé fixační obvazy apod.).
2. Výstroj hráče se skládá z trička (dresu), trenýrek, štulpen, a sportovní obuvi. Hráči mužstva musí být stejně barevně sladěni, tj. mít stejný hráčský komplet (dres, trenýrky, štulpny) vyjma brankáře, viz. bod 3. toho článku. Každý hráč by měl mít na zádech viditelné číslo pro snadnější identifikaci. Povolenou obuví jsou tenisky, lehká tréninková obuv z jemné kůže nebo gymnastická obuv s gumovou podrážkou či podobného materiálu a turfy. Používání obuvi je povinné. Používání holeních chráničů je povoleno, avšak musí být schované pod štulpnami, aby bezprostředně neohrožovali bezpečnost jiného hráče.
POZNÁMKA:
V případě, že se bude hrát na jiném povrchu než je umělý tartan, může být organizátory soutěží MAKO Zlín povoleno užití i jiné obuvi nebo naopak zakázáno užití některého z povolených typů obuvi!
3. Brankář má povoleno nosit dlouhé kalhoty a je povinen mít dres barevně odlišený od dresů hráčů v poli a dresu rozhodčího. To platí i pro případ, kdy dojde ke střídání brankáře v průběhu utkání.
4. Je zakázáno hrát v nevhodném nesportovním oblečení (např. plavkách, riflích, bermudách apod.). Při nepříznivém počasí je možno hrát v teplácích, avšak ty musí být vždy pod trenýrkami, aby byl zachován hráčský komplet.
5. Výstroj hráčů kontrolují rozhodčí před zahájením zápasu.
POZNÁMKA:
Za jakékoliv porušení těchto pravidel bude provinivší se hráč rozhodčím vykázán ze hřiště, aby si upravil svoji výstroj. Tento hráč se smí vrátit do hry pouze v přerušené hře se souhlasem rozhodčího, který se přesvědčil o odstranění závady. Za takto vykázaného hráče ze hřiště smí okamžitě nastoupit náhradník. Pokud hráč závadu neodstraní a domáhá se pokračování ve hře, postupuje rozhodčí jako při nesportovním chování.
DODATEK:
Připustí-li rozhodčí hráče, jenž není řádně ustrojený podle Rozhodnutí vedení SSK MAKO Zlín č. 3/2010-11, do hry i po provedení kontroly ustrojení hráče a aniž by ho vyzval k provedení nápravy, bude to považováno za regulérní a pozdější vznesené protesty nebudou rozhodčím utkání, vedením SSK MAKO Zlín ani příslušnou Disciplinární komisí akceptovány. Jakékoliv připomínky vůči ustrojení protihráčů smí kapitán mužstva vznést rozhodčímu před začátkem utkání, pozdější připomínky nebude brát rozhodčí na vědomí.
Rozhodčí by měl před zahájením utkání provést kontrolu ustrojení všech hráčů. Nemůže-li tak učinit, např. z důvodu nepřítomnosti hráče na střídačce či hrací ploše v době provádění kontroly, má rozhodčí právo při dodatečném zjištění, že hráč na hřišti porušuje Rozhodnutí vedení SSK MAKO Zlín č. 3/2010-11, hráče vykázat na střídačku k provedení nápravy, nejprve ústní výzvou, při neuposlechnutí následně žlutou, případně červenou kartou.“
OZNAČENÍ KAPITÁNA MUŽSTVA:
Každé mužstvo bude povinně mít v každém zápase zřetelně označeného kapitána páskou na rukávu. Pásky budou k zapůjčení u rozhodčího utkání. V utkání připustí rozhodčí diskuzi pouze s řádně označeným kapitánem. Pokud si mužstvo před utkáním vypůjčí od rozhodčího pásku k označení kapitána, je povinno po skončení utkání zapůjčenou pásku rozhodčímu odevzdat.
Článek 5: Hlavní rozhodčí
K řízení každého zápasu musí být ustanoven rozhodčí. Autorita rozhodčího a využívání pravomocí, které mu udělují pravidla, začíná působit, jakmile vstoupí do místa, kde je umístěno hřiště a přestává, jakmile toto místo opustí. V průběhu zápasu je jeho pravomoc k trestání rozšířena na přestupky spáchané při dočasném přerušení hry, a když je míč mimo hru. Jeho rozhodnutí o skutečnostech spojených s hrou, jsou konečná, pokud se týkají výsledku hry.
HLAVNÍ ROZHODČÍ JE POVINEN (OPRÁVNĚN):
a) Uplatňovat a dbát na dodržování pravidel.
VÝKLAD:
Rozhodčí řídí utkání nezaujatě, nenadržuje žádnému mužstvu, avšak hráči by měli respektovat, že není v jeho silách vidět všechny přestupky proti pravidlům, které se v průběhu hry stanou. Rozhodčí může odpískat pouze ty přestupky proti pravidlům, které vidí. Jsou to však také jen lidé a mohou při svých rozhodování občas udělat chybu.
b) Vést si záznam o průběhu utkání a o událostech, které se přihodí v průběhu, před i po zápase.
VÝKLAD:
Jeho záznamy jsou důležitým materiálem pro řešení uvedených přestupků Disciplinární komisí a následného udělení případného trestu. proto by v nich měli být uvedeny všechny podrobnosti, které přestupku předcházeli.
c) Upouštět od trestání v okamžiku, kdy je přesvědčen, že kdyby tak učinil, poskytl by výhodu týmu, který se provinil.
VÝKLAD:
Pravidlo o poskytnutí výhody lze uplatňovat jen tehdy, nedošlo-li při zákroku k nebezpečnému zranění hráče, které si vyžaduje okamžité ošetření. Při uplatnění pravidla o poskytnutí výhody po zákroku, který je dle těchto pravidel nutno trestat napomenutím či vyloučením, rozhodčí provinivšího se hráče napomene či vyloučí až při prvním přerušení hry, kdy je míč ze hry.
d) Dbát na dodržování hrací doby. Časomíra je pouze orientační pomůckou. Při hře na hrubý čas jsou rozhodující hodinky hlavního rozhodčího.
e) Přerušit hru při jakémkoliv porušení pravidel a přerušit nebo ukončit hru kdykoliv z důvodů přírodních živlů, zásahu diváků, zranění účastníka hry nebo jiné příčiny v případě, že to považuje za nutné (v případě úmrtí některého z účastníků zápasu, hru vždy ukončí). Účastníkem hry se rozumí nejen hráči na hřišti a na lavičce náhradníků, ale i trenéři, lékař nebo masér, rozhodčí, časoměřič a pod.
f) Vstupovat do hřiště v případě, kdy je nutná lepší orientace při hře, ale vždy tak, aby svým pohybem nebránil hráčům ani míči v pohybu. Dále na hřiště vstupuje v případech, kdy přerušil hru a určuje postavení hráčů do předepsané vzdálenosti nebo upřesňuje místo kopu, ze kterého má být zahrán přímý či nepřímý kop. Na hřiště vstupuje při napomínání hráče, který se provinil nesportovním chováním, či při jeho vyloučení ze hry, stejně tak při upřesnění napomenutých či vyloučených hráčů. V takových případech uvede rozhodčí jméno, čas a důvod vyloučení do zápisu o utkání. Hlavní rozhodčí se pohybuje převážně po autové čáře hřiště a to tak, aby měl co nejlepší přehled po hřišti a nebránil míči ani hráčům v pohybu.
g) Neumožňovat vstup na hřiště žádné cizí osobě bez jeho souhlasu.
h) Přerušovat hru, jestliže byl podle jeho názoru hráč vážněji zraněn. Nechá jej v případě naléhavosti ošetřit, jinak jej nechá odnést ze hřiště a okamžitě hru zahájí (pokud míč nebyl v tomto okamžiku mimo hru, pak hru zahájí „míčem rozhodčího“). Jestliže je hráč zraněn lehce a to tak, že nevyžaduje okamžitého ošetření, hru nepřeruší, pokud je míč ve hře. Hráč, který je schopen dojít k postranní čáře, nebude ošetřován na hrací ploše. Každý hráč, který krvácí, opustí okamžitě hrací plochu.
i) V souladu s těmito pravidly vykázat ze hřiště jakéhokoliv účastníka utkání, který se podle jeho názoru proviní násilným chováním, vážným faulem při hře, nadávkami, hanlivými výroky či jiným nesportovním chováním. Po skončení zápasu uvede do zápisu jméno a důvod vykázání účastníka hry ze hřiště. Vykázaný účastník (rozumí se i z lavičky náhradníků) se odebere bez zbytečných prodlev do šaten (nikdy ne do hlediště). Napomenutí hráče rozhodčí signalizuje žlutou kartou, vyloučení kartou červenou.
VÝKLAD:
V případě, že dojde k fyzickému napadení rozhodčího v průběhu utkání, bude vyník vyloučen, dále utkání přčdčasně ukončeno kontumací v neprospěch mužstva, jehož hráč napadl rozhodčího, rozhodčí tento incident zapíše do Zápisu o utkání a o dalším trestu hráče, případně i mužstva, rozhodne Disciplinární komise. Proviněný hráč, a to i v případech, kdy fyzicky napadne protihráče nebo člena vedení SSK MAKO Zlín, může podle závažnosti incidentu počítat i s podmínečným vyloučením ze soutěží MAKO Zlín.
V případě, že nesportovní chování směrované vůči rozhodčímu koná víc jak tři pětiny hráčů mužstva, tj. včetně hráčů na střídačce, a nepodaří se rozhodčímu ve spolupráci s kapitánem, vedoucím mužstva nebo pověřeným zástupcem mužstva tyto hráče uklidnit, je povinen tuto skutečnost uvédt v Zápise o utkání, má také právo utkání předčasně ukončit kontumací v neprospěch provinivšího se mužstva. Nejbližší Disciplinární komise pak rozhodne, zda a v jakém rozsahu bude mužstvo ještě potrestáno. Trestem v takovýchto případech bývá stržení adekvátního počtu bodu v tabulce ligové soutěže.
V případě, že takovéto nesportovní chování koná nehrající osazenstvo lavičky, bude rozhodčím ve spolupráci s kapitánem mužstva vykázáno z areálu hřišť, rozhodčí je pak povinen tuto skutečnost uvést v Zápise o utkání a v případě opakovaného prohřešku bude o způsobu potrestání rozhodovat Disciplinární komise.
j) Dávat znamení k opětovnému zahájení hry po každém přerušení.
VÝKLAD:
Každým přerušením hry se rozumí každé přerušení hry ze strany rozhodčího, tedy ne autový kop, výhoz od branky či rohový kop. Povel k opětovnému zahájení hry dává píšťalkou, může však i ústně a to tak hlasitým povelem, aby jej zřetelně slyšela obě mužstva.
k) Rozhodovat, zda míč poskytnutý pro zápas, vyhovuje požadavkům článku 2.
VÝKLAD:
K utkání může schválit rozhodčí i více míčů. Jeden, se kterým se zahajuje, případně náhradní míče pro případ zničení původního a pro případy urychlení průběhu hry. Míče vždy schvaluje před zahájením utkání.
POZNÁMKA:
Rozhodčí provádí při řízení zápasu jasnou a srozumitelnou signalizaci. S hráči v průběhu zápasu nediskutuje. Jediným kdo smí vznést k rozhodčímu dotaz či připomínku v průběhu zápasu je kapitán mužstva. Rozhodčí je osobou nestrannou, která uplatňuje plnění pravidel v zápase. Před i po zápase se o potřeby a bezpečnost rozhodčích stará pořadatel!
Článek 6: Délka hry
1. Délka hry je tvořena dvěma poločasy o délce 20 minut (hrubý čas). V případě utkání baráže bývají poslední 2 minuty druhého poločasu hrány na čistý čas. Při nerozhodném výsledku po konci základní hrací doby se prodlužuje pouze v utkáních baráže a to 1 x 10 minut hrubého času s tím, že poslední minuta se hraje na čistý čas.
2. Dodržování času sleduje hlavní rozhodčí osobně.
3. Délka každého poločasu, v případě zahrávání pokutového kopu, musí být prodloužena až do jeho řádného provedení.
4. Každý tým má nárok na 1 minutu oddechového času v každém poločase řádné hrací doby. Jestliže se utkání prodlužuje, pak v tomto období nemají mužstva na oddechový čas nárok (týká se především prodloužení při baráži). Doba oddechového času se do řádné hrací doby nezapočítává.
ODDECHOVÝ ČAS:
a) Trenér (kapitán) týmu o jeho udělení požádá rozhodčího a ten jej udělí při nejbližším přerušení hry (pouze je-li míč mimo hru).
b) Při udělení oddechového času se mohou hráči shromáždit u postranní čáry (u lavičky náhradníků) a to tak, že hráči v poli neopustí hrací plochu a trenéři a hráči na lavičce na ni nevstoupí.
c) Rozhodčí je odpovědný za dodržení minutového limitu oddechového času.
d) Jestliže si tým nevybere oddechový čas v prvním poločase, nemůže si ve druhém vybrat dva, ale pouze jeden oddechový čas.
5. Délka přestávky o poločase nesmí překročit 5 minut.
Článek 7: Zahájení hry
1. Před zahájením se provede výběr stran a výkopu losováním mincí (příp. může hru zahájit mužstvo, které je dle vylosování domácí). Mužstvo, které v případě losování los vyhrálo, má možnost volby strany. Výkop má jeho soupeř.
2. Po daném signálu rozhodčím bude proveden zahajovací výkop hráčem směrem dopředu na polovinu soupeře. Míč při zahájení musí stát ve středu hřiště v ustálené poloze. Hráči stojí na svých vlastních polovinách a hráči týmu, který výkop neprovádí, stojí ve vzdálenosti nejméně 3 m od míče, dokud není vykopnut. Míč je ve hře, jakmile se provedení kopu pohne směrem kupředu. Hráč provádějící výkop se nesmí míče dotknout podruhé dokud se jej nedotkl jiný hráč na hřišti.
3. Po dosažení branky je hra znovu zahájena stejným způsobem jako v bodě 2 tohoto článku. Výkop provádí hráč týmu, který obdržel branku.
4. V přestávce po 1. poločase si týmy vymění strany a výkop bude prováděn hráčem opačného týmu než toho, který hru zahajoval.
5. Branky může být dosažena přímo z výkopu!
6. Při jakémkoli porušení bodů 1), 2), 3), 4) tohoto článku bude výkop opakován. Pouze v případě, že hráč provádějící výkop zahraje míčem znovu před tím, než se míče dotkl jiný hráč nebo byl míč zahrán jiným hráčem, bude opačnému týmu udělen (přiznán) nepřímý volný kop z místa, kde se přestupek stal.
7. Při opětném zahájení zápasu, po dočasném přerušení hry, z jakékoliv příčiny neuvedené v těchto pravidlech za předpokladu, že bezprostředně před přerušením míč nepřešel přes postranní nebo brankovou čáru, rozhodčí vhodí „míč rozhodčího“ v místě, kde se míč nacházel při přerušení hry. Pouze v případě, že se míč nacházel v pokutovém území, je míč vhozen na 6 m čáře (brankoviště) v bodě, který je nejblíže místu, kde se míč nacházel při přerušení. Míč je ve hře v momentě, kdy se dotkne země. Jestliže po vhození míče rozhodčím přejde postranní nebo brankovou čáru, aniž by se jej dotkl jiný hráč, rozhodčí vhodí míč znovu. Pokud se míče dotkne hráč dříve nežli míč země, pak rozhodčí vhození opakuje.
VÝKLAD:
Dojde-li při opětném zahájení utkání po vstřelení branky ze středového bodu k rozehrání aniž by dal rozhodčí pokyn k pokračování hry, a bylo-li to učiněno poprvé, měl by rozhodčí slovně upozornit hráče obou mužstev, že nedal pokyn ke hře a že příště již bude toto provinění trestat žlutou kartou. Je-li to učiněno již opakovaně, měl by být potrestán netrpělivý hráč, který toto pravidlo porušil. Vždy by pak mělo být opětovně rozehráno ze středového kruhu stejným mužstvem. Rozhodčí totiž musí po vstřelení branky zaznamenat do Zápisu o utkání jméno střelce a todíž nemůže dát hned pokyn ke hře.
Článek 8: Míč ve hře a mimo hru
1. MÍČ JE MIMO HRU:
a) Když celým objemem přejde brankovou nebo postranní čáru ať již po zemi nebo ve vzduchu. Čáry jsou považovány za součást hřiště.
b) Když hra byla přerušena rozhodčím.
2. MÍČ JE VE HŘE VE VEŠKERÉM OSTATNÍM ČASE OD ZAHÁJENÍ HRY DO KONCE VČETNĚ:
a) Když se odrazí od břevna nebo brankové tyče zpět do hřiště.
b) Když se odrazí od rozhodčího, který je v hřišti.
c) V případě předpokládaného porušení pravidel, dokud není učiněno rozhodnutí, čili se jedná o tzv. výhodu ve hře.
VÝKLAD:
Čáry náleží k oblastem, které ohraničují. Proto tedy postranní čáry a brankové čáry náleží k hrací ploše. A také ruka zahraná bránícím hráčem na čáře určující hranici vlastního pokutového území se posuzuje jako pokutový kop a naopak, zachytí-li brankář míč rukou na čáře pokutového území je vše v souladu s pravidly.
Článek 9: Dosažení branky
Branky je dosaženo, pokud tato pravidla nestanoví jinak, přejde-li míč celým objemem přes brankovou čáru mezi brankovými tyčemi a pod břevnem za předpokladu, že nebyl hozen, donesen nebo záměrně vržen rukou nebo paží hráčem útočící strany. Mužstvo, které v průběhu zápasu zaznamená větší počet branek, bude vítězem (3 body). Jestliže nebude dosaženo žádné branky nebo bude dosaženo stejného počtu branek oběma mužstvy, zápas skončí remízou (1 bod).
VÝKLAD:
Branky nelze dosáhnout přímo z autu, rukou, přímo z nepřímého volného kopu, přímo z přímého i nepřímého volného kopu, autu nebo rohu zahraného do vlastní branky (kope se roh), přímo z výhozu brankáře, i když se míč dotkl hrací plochy na vlastní polovině.
Článek 10: Fauly a nesportovní chování
1. VOLNÝM PŘÍMÝM KOPEM
bude potrestáno mužstvo, jehož hráč se úmyslně dopustí některého z následujících přestupků:
a) kopne nebo se pokusí kopnout soupeře
b) podrazí soupeře nebo se nastavením nohy nebo skrčením snaží zavinit soupeře
c) skočí na soupeře
d) vráží do soupeře nebezpečným způsobem, aniž se soupeř brání nebo prudce vráží do soupeře ramenem
e) napadne protihráče zezadu, vráží do soupeře zezadu, aniž ten mu brání ve hře
f) uhodí soupeře nebo se snaží uhodit soupeře
g) na soupeře plivne
h) drží soupeře
i) strčí do soupeře
j) ohrozí soupeře skluzem. Skluzem se rozumí jakékoli sklouznutí se hráčem vpřed či do stran, využívajíc kluzkosti povrchu hrací plochy a za účelem zabránit či zamezit protihráči v další hře. Pokud není skluz veden proti osobě protihráče nebo není jiným způsobem protihráči nebezpečným, netrestá se. Nezáleží na vzdálenosti od protihráče, ale na směru vedení zákroku. Pokud je skluz veden do souboje s protihráčem, trestá se volným přímým kopem a žlutou kartou. Pokud dojde k faulu (zasažení protihráče), je viník vyloučen.
k) zahraje míč rukou, tj. míč rukou nebo paží zadrží, hodí, nese, popřípadě do míče strčí (nevztahuje se na brankáře ve vlastním pokutovém území).
VÝKLAD:
Při zasažení míče rukou je důležité, jde-li o úmyslný pohyb proti míči. Pokud míč zasáhne ruku, která je v přirozeném pohybu (v běhu, při výskoku) a jedná se tím o neúmyslnou teč, nechá rozhodčí pokračovat ve hře. Přímý volný kop bude zahráván soupeřovým týmem z místa, kde došlo k přestupku. Rozhodčí navíc může dle závažnosti přestupku napomenout provinivšího se hráče nebo jej vyloučit. Pokud se hráč bránícího se týmu úmyslně dopustí jednoho z výše uvedených přestupků v pokutovém území, bude jeho tým potrestán pokutovým kopem, bez ohledu na postavení míče, pokud je ve hře.
2. VOLNÝM NEPŘÍMÝM KOPEM
bude potrestáno mužstvo, jehož hráč se dopustí některého z následujících přestupků:
a) hraje způsobem, který lze považovat za nebezpečný, např. se pokouší kopnout do míče, který je v držení brankáře
b) když není v kontaktu s míčem, úmyslně brání soupeři, tzn. běhá mezi soupeřem a míčem nebo vystavuje tělo tak, aby bránilo soupeři a tvořilo překážku mezi míčem a hráčem
c) jestliže brankář hraje i vně svého pokutového území a ovládá míč (má jej pod kontrolou) déle než 4 vteřiny. Nepřímý volný kop bude zahráván z místa, kde k přestupku došlo s výjimkou vlastního pokutového území, kde je nepřímý kop zahráván ze 6 m čáry (hranice pokutového území) z bodu nejbližšímu místu, kde došlo k porušení pravidel
d) v průběhu „letmého střídání“ vstoupí střídající hráč na hřiště dříve, než jej střídaný hráč plně opustí, nebo jestliže vstoupí na hřiště nebo hřiště opustí na nesprávném místě
e) projevuje slovem nebo náznakem nesouhlas s jakýmkoliv rozhodnutím rozhodčího
f) proviní se nesportovním chováním (např. se snaží zmást protihráče výkřikem „přihraj“ nebo „pusť“, používá na hřišti neslušných slov, odmítá si okamžitě upravit výstroj po upozornění rozhodčím ap.)
g) jako brankář se dotkne rukama míče, který mu byl úmyslně přihrán jeho spoluhráčem (i při rozehrání z autového kopu)
h) jako brankář znovu zahraje míč, který předtím měl ve své moci poté, co byl míč mimo hru a rozehrál ho svým spoluhráčům, aniž by míč mezi tím opustil jeho polovinu hřiště nebo se jej dotkl protihráč
POZNÁMKA:
Pro rozlišení přímého a nepřímého volného kopu zvedá rozhodčí při nepřímém kopu napnutou paži s rozevřenou dlaní nad hlavu a drží ji tak dlouho, dokudse míč rozehraný z tohoto kopu nedotkne jiného hráče nebo neskončí mimo hru.
3. HRÁČ BUDE NAPOMENUT (ŽLUTÁ KARTA) JESTLIŽE:
a) v průběhu letmého střídání vstoupí na hřiště dříve než jej střídaný hráč plně opustí, nebo jestliže vstoupí na hřiště z nesprávného místa
b) v průběhu letmého střídání opustí hřiště mimo vymezený prostor a činí tak úmyslně nebo opakovaně po prvním ústním napomenutí
c) rozehraje-li opětovně hru po vstřelení branky aniž by mu k tomu dal rozhodčí pokyn a činí tak po prvotním ústním napomenutí
d) opakovaně porušuje pravidla hry
e) projevuje slovem nebo náznakem nesouhlas s jakýmkoliv rozhodnutím rozhodčího
f) se proviní nesportovním chováním
g) zahraje úmyslně rukou v situaci, která bezprostředně nevedla ke vstřelení branky
4. HRÁČ BUDE VYLOUČEN Z HŘIŠTĚ (ČERVENÁ KARTA), JESTLIŽE SE PODLE NÁZORU ROZHODČÍHO:
a) proviní nebezpečným faulem
b) chová hrubě a nesportovně
c) vyjadřuje na hřišti urážlivými nebo hanlivými výroky
d) dopustil úmyslného zahrání rukou, čímž bezprostředně zabránil soupeři vstřelit branku
e) podruhé obdrží žlutou kartu v jednom utkání
f) fyzicky napadne rozhodčího nebo protihráče
VÝKLAD:
Pokud je hráč vyloučen za přestupek uvedený v odst. b), c), d) a f), aniž by došlo k jinému porušení pravidel, pak bude hra po vyloučení hráče znovu zahájena nepřímým volným kopem z místa, kde se přestupek stal neprovinivším se mužstvem, opět s výjimkou pokutového území, kdy je kop „vytažen“ na 6 m čáru pokutového území v bodě nejbližšímu přestupku. V ostatních případech bude hra zahájena přímým volným kopem, případně pokutovým kopen, došlo-li k přestupku v pokutovém území.
V případě, že bude z pokutového kopu dosaženo přímo branky (tj. míč po provedení pokutového kopu skončí v brance, případně odrazem o tyč nebo brankáře), neruší se tím oslabení, neboť to se začíná počítat až po odehrání pokutového kopu (v ostatních případech, tj. např. po dorážce apod., již tato výjimka neplatí a nárok na pokračování oslabení se tím ruší).
V případě přímého volného kopu je tomu poněkud jinak, zde při přímém dosažení branky se přesilová hra ruší a viníkovo mužstvo smí nastoupit se stejným počtem hráčů, v jakém mužstvo hrálo v okamžiku provedení přestupku proti pravidlům – úmyslná hra rukou. Je to z toho důvodu, že v případě přímého volného kopu jsou bránící hřáči ve hře, kdežto u pokutového kopu se do hry dostávají až po odehrání pokutového kopu.
Jakmile dojde k vyloučení hráče, nesmí se dotyčný hráč znovu vrátit do hry, ale musí se neprodleně odebrat do hráčských šaten. Hráč automaticky nemůže v daném ligovém hracím dni nastoupit k dalšímu ligovému zápasu svého mužstva, ať obdrží červenou kartu v prvním utkání, druhém či třetím ze tří, případně dvou hraných utkáních svého mužstva v daném ligovém hracím dni. Jeho tým hraje oslaben po dobu dvou minut, pokud v této době neinkasuje branku. Po dvou minutách či po obdržení branky smí postižený tým doplnit stav hráčů na hrací ploše na pět jiným hráčem. Je-li však vyloučen hráč, který seděl na střídačce (např. za urážky rozhodčího nebo jiné nesportovní chování), k oslabení týmu viníka nedochází a hraje se v plném počtu na obou stranách.
Výjimka je udělena pouze v případech udělení červené karty za úmyslnou hru rukou a červené karty za dvě žluté, kdy nesmí vyloučený hráč nastoupit k následujícímu utkání v daném hracím dni (má-li mužstvo hříšníka ještě nějaké hrát) – tedy je mu vystaven automaticky stop na jedno utkání (v případě, že tento trest nemůže být naplněn v rozehraném hracím dni, přeruší se automaticky jeho platnost do následujícího hracího dne) a Disciplinární komise to již nebude dále řešit (snad jen v případě, že dotyčný hráč se podobného přestupku dopouští opakovaně), jen bude o této skutečnosti informována.
Jestliže oba týmy hrají o 4 hráčích a je dosaženo branky, jsou doplněny oba týmy. Toto pravidlo platí pouze v případech, že došlo k časově vzájemnému vyloučení hráčů. Jinak v případě, že hráč jednoho mužstva je vyloučen, např. v 10 min. a soupeř pak v minutě 11, hraje se i po dosažení branky při hře 4 na 4 dále v tomto stavu tak, aby mohla vstoupit v účel minutová přesilovka po náhradě za hráče vyloučeného v min. 10. Jestliže hraje 5 hráčů proti 3 a tým s větším počtem hráčů dosáhne branky, smí mužstvo o 3 hráčích doplnit stav pouze o 1 hráče. Jestliže oba týmy hrají o 3 hráčích a je dosaženo branky, smějí oba týmy doplnit stav o 1 hráče. Jestliže tým, který dosáhne branky, je týmem s menším počtem hráčů, hra bude pokračovat bez změny počtu hráčů. Pokud jsou vyloučeni z jednoho týmu hráči 3, pak se mužstvo může doplnit na 3 hráče na hřišti a třetímu hráči trest nabíhá až po skončení trestu prvního vyloučeného. Pokud mužstvo nemůže doplnit stav hráčů na potřebný minimální počet 2 plus 1, pak rozhodčí zápas předčasně ukončí. Kontrola času 2 minutového trestu je úkolem rozhodčího. Hráč, který se zapojil do hry za vyloučeného hráče tak smí učinit pouze se souhlasem rozhodčího a pouze v přerušené hře.
O případném dalším trestu pro hráče, jenž obdržel červenou kartu, rozhodne DK dané ligové soutěže na nejbližším zasedání, která posoudí závažnost přestupku, jenž uvedl rozhodčí do zápisu, a podle Disciplinárního řádu stanoví případné další potrestání hráče. (viz. DŘ)
Článek 11: Volný kop
VOLNÉ KOPY JSOU ROZDĚLENY DO DVOU KATEGORIÍ:
PŘÍMÝ, ze kterého lze dosáhnout branky.
NEPŘÍMÝ, ze kterého nemůže být dosažena branka, pokud se před vstřelením branky míče nedotkl jiný hráč.
1. Od místa, odkud se zahrává volný kop, musí být všichni hráči soupeře, proti kterému je zahráván, ve vzdálenosti nejméně 5 m od míče. Míč takto rozehrávaný musí ležet v klidu a je ve hře až poté, co se pohne.
2. Pokud se hráči, proti kterým je kop zahráván, přiblíží k míči na menší vzdálenost než 5 metrů, rozhodčí nařídí opakování volného kopu, dokud nebude pravidlům vyhověno. Rozhodčí provinivšího se hráče upozorní poprvé ústně, podruhé jej napomene žlutou kartou.
3. Hráč zahrávající volný kop se po jeho zahrání smí opět míče dotknout až poté, co se míče dotkne jiný hráč. Dotkne-li se stejný hráč míče podruhé, nařídí rozhodčí proti jeho mužstvu nepřímý volný kop.
4. Pokud mužstvo zahrávající volný kop zbytečně se zahráváním prodlévá a čas odehrání přesáhne dobu 4 vteřin, rozhodčí přizná nepřímý volný kop soupeři. Volné kopy zahrávané z vlastního pokutového území mohou být rozehrány z kteréhokoliv místa v brankovišti.
VÝKLAD:
Hráč, který rozehrává volný kop, rozehrává míč při začátku hry nebo po vstřelené brance, a je přesvědčen, že bránící hráč nestojí od míče v předepsané vzdálenosti, dá rozhodčímu i protihráči znamení zdvihnutou rukou.
Při této signalizaci je bránící hráč povinen:
– posunout se do vzdálenosti 3 metry od míče, pokud se jedná o zahájení hry nebo opětovné zahájení hry po obdržení branky ze středu hřiště;
– posunout se do vzdálenosti 5 metrů od míče, pokud se jedná o ostatní způsoby rozehrávání, tj. autový kop, volný přímý nebo nepřímý kop, rohový kop;
Rozhodčí je povinen:
– při všech zmíněných způsobech rozehrání upozornit rozehrávajícího hráče, že pokyn ke hře bude dán píšťalkou rozhodčího, nebo zřetelným ústním pokynem a zároveň posune bránící hráče do předepsané vzdálenosti;
Rozehrávající hráč je při signalizaci povinen:
– u všech zmíněných způsobů rozehrání počkat na posunutí bránících hráčů rozhodčím do předepsané vzdálenosti a dání signálu píšťalkou, nebo zřetelným ústním pokynem k pokračování hry;
Případová studie:
Pokud se jedná o všechny zmíněné způsoby rozehrání a rozehrávající hráč dá zdviženou rukou signál, že bránící hráč není v předepsané vzdálenosti, nemusí čekat na to, až se bránící hráč posune do předepsané vzdálenosti, ale může kdykoliv využít okamžiku překvapení a autový kop rozehrát. Do této situace zasahuje rozhodčí pouze slovním pokynem k bránícímu hráči, aby se posunul do předepsané vzdálenosti.
Trestní ustanovení:
Neuposlechne-li bránící hráč pokynů rozhodčího, aby se posunul do předepsané vzdálenosti od míče, bude potrestán žlutou kartou.
Poruší-li rozehrávající hráč nařízení rozhodčíno, že hra bude zahájena až p dání signálu píšťalkou, a sám rozehraje míč před tímto signálem, bude potrestán žlutou kartou, rozehrání se opakuje.
Článek 12: Pokutový kop
Pokutový kop je zahráván ze značky pokutového kopu ve vzdálenosti 6 m od brankové čáry. Když je pokutový kop zahráván, všichni hráči, s výjimkou hráče zahrávajícího pokutový kop a soupeřova brankáře, budou na hřišti, ale mimo pokutové území a alespoň 5 m od značky pokutového kopu. Soupeřův brankář musí stát čelem do hřiště na své brankové čáře mezi brankovými tyčemi, dokud míč není ve hře (může přitom na brankové čáře pohybovat nohama a tělem činit klamné pohyby). Hráč zahrávající pokutový kop musí kopnout míč dopředu a nemůže zahrát míč podruhé, dokud se míče nedotkl nebo nebyl zahrán jiným hráčem. Míč bude považován, že je ve hře, když urazí vzdálenost svého obvodu. Z pokutového kopu může být přímo dosaženo branky.
TRESTY:
Za jakékoliv porušení tohoto článku:
a) bránícím týmem bude kop znovu opakován, jestliže neskončil brankou
b) útočícím týmem jiným hráčem než hráčem provádějícímkop, jestliže je dosaženo branky, branka nebude uznána a kop bude opakován
c) hráčem provádějícím pokutový kop poté, co je míč ve hře, bude hráči, soupeřova mužstva přiznán nepřímý volný kop
Článek 13: Rozehrání – autový kop
Když míč přejde celým svým objemem přes postranní čáru, ať už po zemi nebo ve vzduchu, bude vykopnut zpět do hry jakýmkoliv směrem z místa, kde přešel postranní čáru hráčem protějšího mužstva, než toho,jehož hráč se jako poslední dotkl míče. Ve chvíli vykopnutí musí mít kopající hráč obě své nohy úplně vně postranní čáry. Míč musí být v nehybném postavení na postranní čáře nebo za ní. Bude považován, že je ve hře, okamžitě poté, co se pohne, ale hráč zahrávající kop nebude hrát míčem podruhé, dokud se ho nedotkne jiný hráč nebo nebude hrán jiným hráčem. V době rozehrávání autového kopu musí být hráč soupeřova mužstva vzdálen minimálně 5 metrů od míče. Z tohoto rozehrání autového kopu nemůže být přímo dosaženo branky.
TRESTY:
a) Jestliže míč bude nesprávně rozehrán, bude kop zahrán znovu a to hráčem soupeřova týmu
b) Jestliže je rozehrání provedeno z jiného místa, než z bodu, kde míč přešel postranní čáru, bude rozehrání provedeno hráčem soupeřova týmu
c) Jestliže hráč rozehrávající kop zahraje míč podruhé před tím, než se ho dotkne jiný hráč nebo bude hrán jiným hráčem, bude hráčem soupeřova týmu zahrán nepřímý volný kop z místa, kde došlo k přestupku, pokud tento přestupek nebyl spáchán v pokutovém území. V takovém případě by byl nepřímý volný kop zahrán ze 6 m čáry pokutového území v bodě nejbližšímu místu, kde došlo k přestupku
d) Kop musí být proveden hráčem do čtyř vteřin. Pokud překročí zahrávající hráč tuto dobu, je přiznán kop soupeřovu mužstvu
e) Autový kop zahraný brankáři se považuje za malou domů a brankář jej nesmí chytit rukama
f) V případě jakéhokoliv nedodržení pravidla o postavení hráče soupeřova mužstva od míče rozhodne rozhodčí, zda hru nechá plynout dál nebo přeruší hru a udělí případný trest žlutou kartou.
Článek 14: Výhoz od branky
Když míč celým svým objemem přejde brankovou čáru, s výjimkou části mezi brankovými tyčemi a pod břevnem (branky), ať již ve vzduchu nebo po zemi a byl naposledy zahrán jedním z hráčů útočícího týmu, brankář, stojící ve svém vlastním pokutovém území, vyhodí míč zpět do hry za své pokutové území. Míč je považován, že je ve hře v okamžiku, kdy opustí pokutové území. Brankový výhoz je proveden správně v případě, že míč se dotkne nebo bude zahrán jiným hráčem vně pokutového území, nebo když se dotkne země vně pokutového území (je tedy povoleno vyhazovat míč na polovinu soupeře bez nutnosti dopadu na příslušnou brankářovu polovinu hřiště). Hráči soupeřova týmu zůstávají mimo pokutové území dokud míč není ve hře.
TRESTY:
1) Jestliže se míč dotkne hráče nebo je hrán hráčem stejného týmu jako je brankář, který provádí brankový výhoz nebo hráčem soupeřova týmu, uvnitř brankářova pokutového území, brankový výhoz bude znovu opakován.
2) Jestliže po vyhození míče brankář znovu obdrží míč od týmového spoluhráče a dotkne se jej nebo jej bude ovládat rukama či nohama, aniž míč předtím přešel přes půlící čáru nebo se jej dotkl hráč soupeře, bude soupeřovu mužstvu přiznán nepřímý volný kop z místa přestupku. Stane-li se přestupek v brankovišti, bude nepřímý volný kop zahrán ze 6 m čáry pokutového území z bodu nejbližšímu místu přestupku.
VÝKLAD:
Výhoz brankáře do vlastní branky není gól! Míč ještě nebyl ve hře – výhoz se opakuje. Pozor na situaci kdy je míč ve hře a brankář míč rukou rozehrává z brankoviště (míč nemusí opustit pokutové území). A takto rozehraný míč, který skončí rovnou z brankářových rukou v brance, je uznán jako regulérní (vlastní) gól v souladu s článkem 9. Neprovede-li brankář výhoz do čtyř vteřin od chvíle, kdy má míč uvnitř pokutového území v moci, nařídí rozhodčí nepřímý volný kop ze 6 m čáry pokutového území z místa nejbližšího přestupku.
Článek 15: Rohový kop
Když přejde míč celým objemem brankovou čáru, s vyloučením části mezi brankovými tyčemi a břevnem, ať již ve vzduchu nebo po zemi a byl naposled zahrán jedním z hráčů bránícího týmu, bude zahrán rohový kop. Rohový kop bude zahrán kopnutím do míče, který je umístěn přesně v bodě průsečíku brankové a postranní čáry. V době rozehrávání rohového kopu musí být hráč soupeřova mužstva vzdálen minimálně 5 metrů od míče. Hráč zahrávající rohový kop nesmí hrát míčem podruhé, dokud se jej nedotkne jiný hráč. Přímo z rohového kopu může být dosaženo branky. Míč je ve hře, když se po provedení kopu pohne.
TRESTY:
a) Jestliže roh nebude zahrán správně, bude opakován.
b) Jestliže zahrávající hráč zahraje míč podruhé před tím, než se jej dotkne jiný hráč, rozhodčí přizná nepřímý volný kop soupeřovu mužstvu z místa přestupku.
c) Jestliže rohový kop nebude proveden do 4 vteřin od doby, kdy dotyčný hráč má míč v držení, rozhodčí přizná soupeřovu týmu nepřímý volný kop ze značky rohového kopu.
d) V případě jakéhokoliv nedodržení pravidla o postavení hráče soupeřova mužstva od míče rozhodne rozhodčí, zda hru nechá plynout dál nebo přeruší hru a udělí případný trest žlutou kartou.
Článek 16: MALÁ DOMŮ
Brankář nesmí chytit do rukou míč, který mu spoluhráč úmyslně přihraje nohou od kolena níže. Tento přestupek bude potrestán volným PŘÍMÝM KOPEM z hranice pokutového území. Hlavou, trupem či stehnem může brankář chytit malou domů rukama.
Článek 17: Soupiska mužstva a Zápis o utkání
SOUPISKA MUŽSTVA:
Oficiální soupiska mužstva, nazývaná také zkráceně Soupiska, je dokument MAKO Zlín, na kterém jsou uvedeni všichni hráči daného mužstva, kteří mohou nastoupit k utkání dané ligové soutěže, které se mužstvo účastní. Tato Oficiální soupiska mužstva je zástupci jednotlivých mužstev odevzdávána na začátku soutěžního ročníku (nejpozději však před začátkem prvního utkání úvodního dne), aby vedení soutěže mohlo provádět kontroly, zda za mužstvo nastupují pouze ti hráči, kteří jsou na ni uvedeni. Na Oficiální soupisce může být uvedeno minimálně pět hráčů, maximální hranice není stanovema!!
Soupiska mužstva musí kromě předepsaných náležitostí obsahovat jméno vedoucího mužstva a kapitána. Na soupisku mohou být uvedeni jen hráči starší 15-ti let (vlastnící občanský průkaz). Soupiska mužstva může být doplňována nebo měněna v průběhu soutěže na schůzce Disciplinární komise příslušné ligové soutěže nebo po ní, nejpozději však jeden den před dalším hracím dnem do 20:00 hod., a to pouze nahlášením změny některému z členů vedení okresní ligy MAKO buď SMS, telefonicky nebo e-mailem. Za jednu sezónu může hráč jednoho mužstva přestoupit do druhého mužstva jen jedenkrát. Před posledním kolem sezóny již nelze na soupisku doplnit nové hráče. Hostování hráče není přípustné, tzn. ani hostování hráče vyšší či nižší soutěže v ČR.
Trestní ustanovení:
Neodevzdá-li zástupce mužstva včas řádně vyplněnou Soupisku mužstva v předepsaném termínu, nebude mužstvo připuštěno k utkáním hracího dne, dokud nesjednají nápravu. Disciplinární komise pak může ještě dodatečně potrestat mužstvo finanční pokutou.
Hráči, u nichž nejsou vyplněny všechny potřebné údaje, nebudou moci nastoupit k dalším utkáním, dokud nebude sjednána náprava doplněním chybějících údajů. Tyto údaje lze doplnit i v průběhu hracího dne, nejedná se totiž o dopisování nového hráče, ale o doplnění chybějících údajů.
Hráči, kteří byli zástupcem mužstva nahlášení po uzávěrce Soupisek mužstev před daným hracím dnem, budou vedením okresní ligy MAKO dopsáni na Soupisku mužstva, ale mohou nastoupit až v následujícím hracím dni. O této skutečnosti bude zástupce mužstva, který tak učinil, informován.
ZÁPIS O UTKÁNÍ:
Zápis o utkání je dokument MAKO Zlín, který slouží k zaznamenání jmen hráčů, jenž nastupují za dané mužstvo k hranému utkání, dále k evidenci střelců branek, udělených červených karet a slouží také k případnému popisu důvodu udělení červené karty, případně kontumace utkání. Na Zápise o utkání může být uvedeno minimálně pět hráčů, maximálně pak dvanáct, zřetelně bude vyznačen kapitán i brankář (do předpřipravených kolonek).
Za správnost Zápisu o utkání odpovídá rozhodčí, který by po vyplnění jmen hráčů obou mužstev jejich kapitány měl provést kontrolu počtu hráčů přítomných a uvedených v Zápise o utkání a zajistit, aby k Zápisu o utkání neměl již nikdo nepovolaný přístup. Hráč, který není při začátku utkání přítomen na hřišti nemůže být zapsán na Zápis o utkání. V případě, že dojde v průběhu prvního poločasu utkání, může být pouze rozhodčím dopsán do Zápisu o utkání před začátkem druhé půle utkání. Jindy ani nikým jiným nelze dopisovat hráče na Zápis o utkání.
Trestní ustanovení:
Zjistí-li v průběhu hraného utkání rozhodčí, kapitáni mužstev nebo zástupci vedení ligové soutěže, že na Zápisu o utkání jsou nějaké nesrovnalosti, např. nesouhlasí počet hráčů uvedených v Zápise o utkání (tj. je jich méně, než skutečně nastupuje k utkání – opačný případ, tj. více, není brán jako nesrovnalost), nesouhlasí jména hráčů uvedených v Zápise o utkání se jmény na Oficiální soupisce mužstva, nebo hráč nastupuje pod jinou identitou apod., má rozhodčí právo podle závažnosti provinění zápas předem ukončit a rozhodnout o kontumaci v neprospěch viníka, případně pouze vyloučit či vyškrtnout tyto hráče a nechat utkání dohrát.
Zjistí-li v průběhu zpracovávání výsledků zástupce vedení ligové soutěže, že na Zápise o utkání je uveden hráč, který má buď vystavený trest zákazu startu, nebo není uvedený na Oficiální soupisce mužstva, pak je jeho povinností informovat na zasedání Disciplinární komise příslušné ligové soutěže o této nesrovnalosti, aby sama DK rozhodla, zda utkání bude dodatečně kontumováno nebo bude ponechán stávající výsledek utkání.
Jsou-li utkání kontumačně ukončena po zjištění nesrovnalostí v Zápise o utkání, není již proti tomuto rozhodnutí možnost se odvolat. V případě dodatečně zjištěných nesrovnalostí může zástupce mužstva podat vysvětlení na nejbližší schůzi Disciplinární komise příslušné ligové soutěže, která má o dodatečné kontumaci z důvodu nesrovnalostí v Zápise o utkání rozhodnout.
Článek 18: Další ustanovení a zásady
1. V případě čtyřech kontumačních výsledků jednoho mužstva (u plně neobsazených ligových soutěžích to mohou být dva nebo tři kontumační výsledky) je toto ze soutěže vyloučeno (výjimky jsou možné jen rozhodnutím DK). Pokud bude mužstvo vyloučeno v podzimní části 1., 2. nebo 3. ligy, budou všechny jeho výsledky anulovány. V případě vyloučení mužstva v jarní části, jsou všechny jeho podzimní výsledky, včetně kontumačních výsledků, započítány.
2. Výsledek kontumovaného utkání jakéhokoliv důvodu je vždy 5:0 ve prospěch mužstva, které kontumaci utkání zavinilo. Pokud se proviní obě mužstva, prohrávají obě kontumačně 0:5. V případě, že DK na základě obdržených podkladů rozhodne o kontumaci utkání (např. za nastoupení hráče, jenž není uveden na soupisce mužstva), je kontumační výsledek 5:0 připsán ve prospěch mužstva, které se neprovinilo proti pravidlům a dodatečně se změna zanese do vypracovaných výsledků a tabulky (viz. Disciplinární řád).
3. O výsledku nedohraného utkání, v němž rozhodčí neudělil kontumační výsledek, rozhoduje DK.
4. Protesty řeší DK na schůzce bezprostředně následující po skončení každého celého hracího dne. Protesty lze podávat písemně přes zástupce vedení SSK MAKO Zlín nebo přímo na schůzce DK. Pozdější protesty se nepřijímají.
5. Rozhodčí nebo činovníci ligy můžou vykázat hráče, který se jim zdá pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek z utkání a také z celého areálu konání soutěže MAKO Zlín aniž by se přesvědčili dechovou zkouškou.
6. Hráč je povinen v případě, že zakopne míč, vystřídat, vyhledat zakopnutý míč a přivést na stanoviště rozhodčího a to neprodleně, případně tak učiní někdo z týmu.
7. Všichni hráči, příp. další funkcionáři mužstev, startují v soutěži na vlastní nebezpečí (nejsou (nejsou sdružením SSK MAKO Zlín pojištěni proti úrazu). Vedení SSK MAKO Zlín je však povinno zajistit sepsání případného prohlášení o úrazu, vyžaduje-li to pojišťovna hráče.
8. Zaplacením startovného mužstvo přijímá všechny zásady stanovené v těchto Pravidlech a v dalších vnitřních předpisech, kterými se řídí organizace sdružení SSK MAKO Zlín a s tím spojená organizace ligových soutěží Malé kopané ve Zlíně.
9. Změny a doplňky těchto pravidel může schválit jen DK 1., 2. resp. 3 ligy MAKO Zlín, případně zástupci všech účastníků soutěže MAKO Zlín na zahajovací schůzi před každou sezónou, když o změnách v pravidlech byly předem informováni. Případné změny nebo doplňky těchto pravidel, které schválí DK jedné ligové soutěže, jsou platné dnem schválení a to pouze pro danou ligovou soutěž do té doby, než se podaří navrženou změnu nebo doplněk schválit i ostatními DK, případně na zahajovací schůzi. Pak se stávají platnými pro celou soutěž MAKO Zlín. Vedení soutěže pak může tyto změny nebo doplňky zanést do pravidel soutěže. Změna nebo doplněk je platný v případě, že je schválen nadpoloviční většinou příslušné DK nebo zástupců na zahajovací schůzi.
10. Tato pravidla nabývají účinnosti od soutěžního ročníku 2013-2014.
Výklad některých ustanovení a zásad
===============================================================
A) UVEDENÍ MÍČE DO HRY
(k článku 7,8,11,12,13,14,15)
Míč může být uveden do hry následujícími způsoby:
1) Při zahájení hry (na začátku obou poločasů a po obdržení branky) a to rozehráním ze středového bodu. Toto uvedením míče do hry má některé zvláštnosti – je to jediný způsob rozehrání, kdy hráči soupeře nemusí stát ve vzdálenosti 5 metrů, ale pouze 3 metry! Další zvláštností je, že je to jedno ze dvou zahájení hry, u kterých neplatí 4 vteřinový limit pro rozehrání (druhým případem je pokutový kop). Navíc z tohoto rozehrání může být přímo dosaženo branky. Míč musí vždy směřovat dopředu.
2) Volným kopem – ten může být přímý (z něho může být přímo dosaženo branky) nebo nepřímý (z něho branky přímo být dosaženo nemůže – po rozehrání musí míč někdo tečovat). Tento kop musí být rozehrán do 4 vteřin od momentu, kdy dá rozhodčí pokyn k jeho rozehrání (tento pokyn nemusí být vždy dán píšťalkou, může být i ústní, např. „hrej“).
3) Pokutovým kopem – to je vlastně zvláštní případ volného kopu za přestupek, kterého se dopustil hráč uvnitř vlastního pokutového území. Z něj může být přímo dosaženo branky (ale může být i rozehrán, vždy však musí míč směřovat dopředu). Je to jeden ze dvou způsobů uvedení míče do hry, kdy neplatí limit 4 vteřin pro rozehrání. Pokutový kop musí být zahrán. Pokud hráč s jeho zahráním otálí, může ho rozhodčí napomenout, ale nesmí mu vzít právo kop zahrát.
4) Rozehráním neboli autovým kopem – je to navázání hry, pokud míč přešel postranní čáru. Z tohoto rozehrání nemůže být dosaženo branky a platí u něj 4 vteřinový limit. Velmi často můžeme být svědky toho, že hráč, který rozehrání provádí, nepoloží míč na čáru, ale těsně nad zemí ho drží v ruce a rozhlíží se, kdy mu naběhne spoluhráč, aby teprve potom míč položil a rozehrál. A tady je na rozhodčím, aby tomu zamezil. Má k tomu dvě možnosti. Buď hráče napomene, protože se jedná o jasné nesportovní chování nebo mu začne 4 vteřiny počítat od chvíle, kdy míč mohl zcela zjevně položit na zem. Potom má možnost mu míč odebrat mnohem dříve, než 4 vteřiny po té, co hráč míč položil na zem. Naopak může ovšem dojít k situaci, že hráč míč položí na zem, míč je zjevně v klidu, ale než ho stačí rozehrát, míč se vinou nerovného terénu nebo větru dá samovolně do pohybu. V tu chvíli je nutné upozornit hráče, aby míč vrátil do pozice, kdy je v klidu přesně na čáře a 4 vteřinový limit počítat znovu.
5) Rohovým kopem – z toho může být přímo dosaženo branky. Platí zde limit 4 vteřin pro rozehrání. Pokud není dodržen, mužstvo míč ztrácí a ze stejného místa rozehrává soupeř. Pokud je ovšem rohový kop chybně zahrán (míč nestál přesně na spojnici brankové a postranní čáry, byl v pohybu nebo hráč přešlápl hřiště) mužstvo míč neztrácí, jako je to u autového kopu, nýbrž rozehrává znovu. Na to pozor, to se občas zapomíná.
6) Výhozem od branky – poté co míč přešel vinou útočícího mužstva brankovou čáru (mimo prostor branky) provádí toto rozehrání brankář rukou. Zde platí limit 4 vteřin od chvíle, kdy má brankář míč v moci uvnitř svého pokutového území. Zatímco ve všech předchozích případech byl míč ve hře ve chvíli, kdy opsal dráhu rovnající se jeho obvodu, v tomto případě je míč ve hře až ve chvíli, kdy opustí pokutové území. Branky z něj přímo dosaženo být nemůže ani pokud se míč do soupeřovy branky dostal odrazem od hrací plochy na vlastní polovině hřiště.
POZOR! Neplést tyto poslední dvě situace s momentem, kdy brankář chytí míč ze hry. V tom případě míč nemusí opustit pokutové území, aby jím bylo možno hrát a z této situace brankář může dosáhnout branky, pokud si míč položí na zem a překopne ze země celé hřiště nebo vykopne z ruky tzv. halfvolejem, tedy při výkopu nejdříve míč spadne na zem a pak je teprve zasažen nohou.
DVĚ DŮLEŽITÁ PRAVIDLA, KTERÁ PLATÍ PRO VŠECHNY UVEDENÉ ZPŮSOBY ZAHÁJENÍ HRY:
1) Hráč, který provádí rozehrání se nikdy nesmí podruhé po rozehrání dotknout míče dříve, než se jej dotkne jiný hráč (spoluhráč nebo protihráč). Trestem je nepřímý volný kop proti jeho mužstvu.
2) Ze žádného ze šesti zmíněných uvedení míče do hry nemůže být dosaženo vlastní branky. Pokud byl míč řádně uveden do hry a ve vlastní brance skončil, provádí soupeř rohový kop. Pokud si míč při výhozu od branky vhodí sám brankář do vlastní branky, rozehrává se znovu, protože míč neopustil pokutové území.
B) SKLUZ
(k článku 10)
Skluzem se rozumí takový zákrok, při němž hráč klouže po hrací ploše s úmyslem využít tohoto mechanismu pohybu ve svůj prospěch při získání míče nebo v souboji se soupeřem. Při tomto klouzání se dotýká země ještě jinou částí těla než chodidly. Velmi důležité je to, že ke klouzání musí dojít před tím, než dojde k souboji nebo zasažení míče. Pokud hráč míč odehraje a teprve potom sklouzne nebo upadne, o skluz se v tomto případě nejedná. Rovněž není skluzem zákrok, při němž hráč odebírá nebo zahrává míč v pozici, při níž je okolnostmi přinucen třeba pokleknout nebo dosednout na hrací plochu. Pokud se do této pozice nedostane úmyslným sklouznutím, nejedná se v žádném případě o skluz.
Zcela zvláštní kapitolou o skluzu je hra brankáře. Tady je nutno při posuzování skluzu postupovat velmi citlivě. Problém je totiž v tom, že brankář se prakticky při každém svém zákroku, při kterém je nucen jít na zem, dostává do klouzavého pohybu směrem k míči. Zároveň je nutno si uvědomit, že není možné brankáře nutit, aby do soubojů na zemi chodil doslova po hlavě. Funguje zde určitý obranný reflex organismu a proto se občas stane, že brankář padá do souboje bokem, ale přesto se nohy samovolně dostanou před tělo. A tady je opravdu nutné velmi citlivě rozlišit, jestli se jedná o běžný zákrok nebo jestli šel brankář nohami přímo dopředu před sebe s jasným úmyslem získat míč skluzem. Tedy – pískat faul jedině v případě, že se jedná o zjevný úmysl a brankář jde nohama přímo před sebe. Pokud šel brankář do souboje více méně bokem a tedy normálním brankářským zákrokem, při kterém se klouzal po podlaze a třeba při tom i stalo, že se v určité fázi pohybu jeho nohy před tělo, v žádném případě to neposuzovat jako nedovolenou hru – tedy skluz.
A JAK TEDY SKLUZ TRESTAT?
Pokud není skluz nasazen přímo do souboje proti soupeři, netrestá se. Nezáleží ani tak na vzdálenosti od soupeře, jako na tom, je-li zákrok veden proti soupeři nebo naopak souběžně s jeho pohybem na volně se pohybující míč. Musí být zřejmé, že hráč nemůže svým zákrokem nikoho ohrozit. Záleží ovšem na posouzení rozhodčího.
Pokud ovšem jde hráč skluzem do přímého souboje se soupeřem, kterému, byť čistě, odebere míč, jedná se o přestupek a rozhodčí ho potrestá volným přímým kopem (nebo penaltou) a žlutou kartou. Pokud dojde k tomu, že hráč skluzem fauluje, tedy při odebírání míče soupeře zasáhne, je opět nařízen volný přímý kop (penalta) a hráč je vyloučen – přichází v účinnost Článek 10, bod 4.
C) HRA BRANKÁŘE
(k článku 3,4,14)
Brankář je ve fotbale postavou výjimečnou. Jako jediný z hráčů má právo zahrát míč rukou a to pouze uvnitř vlastního pokutového území. TADY POZOR. Čáry jsou součástí území, takže i kdyby brankář ležel třeba celým tělem mimo pokutové území a míč, který by držel v ruce se jen okrajem dotýkal čáry jeho pokutového území, rozhodčí nepíská, protože nedošlo k přestupku a vše je v duchu pravidel. To souvisí ještě s jedním důležitým bodem pravidel. Není podstatná poloha těla brankáře nebo jeho nohou, ale jen poloha míče. Tato brankářova výhoda je ovšem kompenzována řadou omezení. V první řadě tím, že brankář nikdy a na žádném místě hřiště nesmí držet míč déle než 4 vteřiny. Ani tehdy, když vystoupí z brankoviště a hraje míč nohami jako normální hráč v poli! POZOR – tyto 4 vteřiny začíná rozhodčí počítat až od chvíle, kdy má brankář míč pod kontrolou a je v pozici, že ho může rozehrát.
Příklad: Brankář jde do souboje na zem a po úspěšném zákroku zůstane ležet pod nohama hráčů a míč pevně svírá rukama. Rozhodčí pochopitelně nezačne počítat 4 vteřiny už v této chvíli, ale počká, až se ležící brankář z klubka hráčů vymotá a postaví se na nohy. Pak je teprve v pozici, která mu umožňuje míčem hrát a začínají se počítat 4 vteřiny. Brankář však musí vstávat natolik rychle, aby nezavdal rozhodčímu důvod potrestat ho za zdržování hry – tedy nesmí se zbytečně dlouho s míčem na zemi válet a se vstáváním otálet, aniž by byl zraněn.
Pro hru brankáře v poli příkladová situace: Brankář postupuje s míčem u nohy a nikdo ze soupeřů se nemá k tomu, aby ho napadal, zato všechny spoluhráče má obsazené. Brankář si tedy míč předkopne asi tak na 2 metry před sebe, ale míč má pořád tak blízko, že by u něj byl dříve, než kdokoli z protihráčů. Potom míč zase doběhne a znovu si ho předkopne. V takovém případě rozhodčí počítá vteřiny a pokud toto brankář provádí po dobu dalších 4 vteřin, zapíská. Má se totiž za to, že brankář má míč stále v moci, i když ne přímo u nohy.
Dalším důležitým momentem je střídání brankářů. Toto může být provedeno pouze v přerušené hře a musí být oznámeno rozhodčímu. Totéž platí i o střídání brankáře hráčem v poli. Tady jedna asi spíš teoretická vysvětlivka – pokud by došlo k vystřídání brankáře za hráče v nepřerušené hře bez oznámení rozhodčímu, rozhodčí, i když si toho všimne, hru nepřeruší. Pokud se pak stane,že hráč, který původně hrál v poli, ale nyní je v brankářském dresu, chytí ve vlastním pokutovém území míč do ruky, ve hře se pokračuje – je v této chvíli považován za brankáře a rozhodčí tedy nepíská penaltu (míč už naopak nesmí do ruky chytit původní brankář, nyní v hráčském dresu). V nejbližším přerušení pak oba hráče napomene žlutou kartou za nesportovní chování.
Vyhození nebo vykopnutí míče.
a) Pokud brankář má míč v rukou, má dvě možnosti. Buď jej vyhodí nebo vykopne (ze země, volejem nebo tzv. halfvolejem) do pole a nebo si ho položí na zem a hraje jím jako hráč. Pozor – jedná se o situaci, kdy míč zachytí ve hře. Když brankář vykopne míč ze země nebo tzv. halfvolejem, může tímto způsobem dosáhnout branku. Pokud míč položí na zem, nemusí míč opustit pokutové území a může jím hned zahrát brankářův spoluhráč a může jej zpět brankáři vrátit.
b) Pokud brankář rozehrává ze zámezí (míč vinou soupeře překročil brankovou čáru a brankář provádí výhoz) je situace úplně jiná. Míč opustit pokutové území, aby byl ve hře, brankář jej musí pouze vyhodit rukou (nesmí vykopnout) a nesmí míčem hrát znovu dříve, než se jej dotkne jiný hráč. Přímo z výhozu nemůže brankář dosáhnout branky, ani když se míč dotkl země vně pokutového území (např. na polovině soupeře) a pak se bez doteku jiného hráče dostal do soupeřovy branky. V tom případě provádí soupeř výhoz, jakoby míč skončil mimo branku. Situace, které zde nejsou popsány se posuzují jako ve velkém fotbale. Např., když brankář položí míč na zem a znovu jej vezme do ruky (nepřímý kop za opakované uchopení míče, ale na rozdíl od velkého fotbalu z hranice pokutového území) apod.
OPAKOVANÁ HRA BRANKÁŘE
Brankář má míč v rukou a stojí uvnitř svého pokutového území. Do této situace se může dostat v zásadě dvěma způsoby. Buď zachytil míč ze hry (v této situaci je stále míč ve hře) anebo provádí tzv. výhoz od branky, tedy rozehrává míč poté, co byl soupeřovými hráči zahrán za jeho vlastní brankovou čáru. V této situaci není míč ve hře a do hry se dostane teprve, když opustí pokutové území. V obou těchto situacích se brankář snaží o totéž a to adresovat míč spoluhráči. Vyjděme tedy opět ze situace, že se mu to podařilo a jeho spoluhráč přijal míč a pohybuje se s ním na vlastní polovině. Míče se od té doby co jej brankář rozehrál, nedotkl protihráč ani nepřekročil půlící čáru. Naskýtá se zde otázka, zda smí hráč zahrát míč zpět brankáři.
1. Brankář zachytil míč ze hry – zde to možné je a to jak v situaci, že brankář opustí pokutové území a hraje jako hráč v poli, ale dokonce mu může míč vrátit dovnitř pokutového území. Brankář nesmí vzít míč znovu do ruky (to by byla malá domů), ale hraje míč jako ostatní hráči nohou. Za této situace mu může být přihráváno i opakovaně. Tedy pokud byl míč ve hře, když jej brankář zachytil, může jím znovu hrát jako kterýkoliv jiný hráč, bez ohledu na to, jestli stojí v pokutovém území nebo mimo něj.
2. Brankář rozehrává míč, který byl mimo hru (mimo branku) – tato situace je pravým opakem. Pokud brankář uvádí do hry míč, který byl předtím mimo hru, tedy provádí výhoz od branky, nesmí mu jej spoluhráč vrátit, dokud míč nepřejde středovou čáru nebo se jej nedotkne protihráč a to ani ve chvíli, kdy brankář opustí vlastní pokutové území!
Závěr, který z toho vyplývá: Nezáleží vůbec na tom, jestli brankář stojí uvnitř pokutového území nebo mimo něj, ale pouze na tom, jestli byl míč před vyhozením z brankářových rukou ve hře nebo mimo hru. Pokud byl ve hře, smí s ním brankář hrát opakovaně bez omezení. Pokud byl míč v autu (za brankou) nesmí brankář hrát znovu míčem, dokud ten nepřekročí středovou čáru nebo se jej nedotkne protihráč. Na tom, kde brankář stojí vůbec nezáleží.